Dovolte mi touto cestou pozvat všechny milovníky fotografie z Liberecka na 3. ročník fotografického happeningu Fotostovka 2011. Fotostovka je kratší a volnější obdoba tradičních fotomaratonů. Jedná se o happening v pravém slova smyslu a budeme jí tak částečně vařit společně na místě, podle vzniklých okolností a chutí. Akce není určena výhradně pro ostřílené fotografy. Pokud rádi fotíte, přijďte strávit pár hodin s fotografií a dalšími nadšenci, a pravděpodobně se také inspirovat prací ostatních…
Čtěte dále…
Koncem října proběhl v Krajské vědecké knihovně v Liberci křest nové fotografické knihy našeho fotoklubu. Přestože jsme na přípravu akce měli necelé čtyři dny, myslím, že se nám podařilo připravit zajímavou kulturně-společenskou událost. Na poslední chvíli byla instalována provizorní výstava zvětšenin v knize publikovaných fotografií a celá akce tak dostala další rozměr – malé jednovečerní výstavy fotografií. Čtěte dále…
Srdečně vás zveme na křest nové knihy fotografií Fotoklubu Obscura, který proběhne ve středu 27.října 2010 v 18:00, ve 4. patře Krajské vědecké knihovny v Liberci. Součástí akce bude i výstava několika v knize publikovaných fotografií.
Kniha byla vydána díky laskavé podpoře společnosti VEOLIA VODA Česká republika, a.s. a Petra Skokana, poslance Parlamentu ČR. Tímto bychom jim chtěli vyjádřit svůj dík.
Nelze opsat slovy to, co museli prožít a co ještě čeká lidi zasažené povodní 8.srpna tohoto roku. Fotografoval jsem ty události od prvního dne. Nejdříve se člověk-fotoreportér snaží dělat svoji práci jak to nejlíp umí, tak jsem se naivně vydal s vyhrnutými nohavicemi a bos, do kalné a jak mi později došlo, taky infikované vody, abych mohl zachytit dramatické okamžiky evakuace lidí na náměstí v Chrastavě. To se ve mě ještě nic nedělo, jen jsem si opakoval: “to je síla”. Čtěte dále…
Začátkem listopadu jsme se vydali na 19. ročník výstavy Měsíc fotografie v Bratislavě. Program na netu nabízel mnoho zajímavého, například World Press Photo 2009, fotografie Ansela Adamse a Imogen Cunninghamové a spoustu dalších výstav, celkem dvacet osm, rozesetých po centru města.
Noclehy přes internet zařídil Jirka Fejfar a tak jsme v pátek ráno mohli odjet. Partu tvořili Petr Štosek, Fanda Šidák, Pavel Gebhart a řidič Petr Šimr. V Rychnově u Jablonce nad Nisou jsme přibrali Pavla Kusalu a takto kompletní vyrážíme směr Bratislava. Cesta nám utíkala, jedeme přes Svitavy, spekulovali jsme o výstavách, které nás čekají a našich fotografiích, ba i alternativním léčení urinoterapií. Před Brnem se stavíme na kávě a protahujeme si “kostry”. Za Brnem mne (řidiče) vyděsila roleta na dálnici. A to jsem nevěděl, že stejná “kvalita” dálnice je i z Brna do Prahy. To je tak dobrý, aby se něco na autě uklepalo. Hrůza, v duchu počítám, kdy jsem tudy jel naposledy. Bude to dobrých patnáct let.
Čtěte dále…
Tak jsme se vypravili do světa. Do světa Německého, nalokat se tak trochu jiné atmosféry, cizácké, i když, jen tak si líznout z povrchu. A taky zároveň do světa fotografie. Jeli jsme do Lipska, města proslaveného výstavami, například automobilů, ale my jeli na výstavu fotografií.
S Olafem Martensem se osobně zná už jen Helmut Guschl, myslím, že Vláďa Hubal a já. Poznali jsme se na počátku našich kontaktů s fotoklubem v Nordhausenu. Někdy v první polovině osmdesátých let (už sakra minulýho století) jsme na návštěvě u nich v Německu viděli jejich klubovou výstavu. A už tenkrát byla na jeho fotografiích vidět cílevědomá práce s motivem, na fotkách měl mini příběh, měly jednoduchý, ale vtip, ironii. Náš odhad se později potvrdil, když se Olaf dostal na vysokou uměleckou školu v Lipsku a dal se na dráhu volného fotografa. S radostí jsme mu jednou, myslím v roce 1984 uspořádali výstavu na nádraží v Liberci, a on ji dodnes stále uvádí jako první autorskou výstavu ve své kariéře. Od té doby jsme se viděli osobně snad jen jednou, dvakrát, i když jednou dokonce přijel do Liberce a přivezl nám svoje dvě první fotografické knihy. To už jsme o něm věděli, že se zabývá módní fotografií a jezdí fotit holky po celém světě. Z pro nás neznámých důvodů, se mu ale nejlépe fotografuje v Rusku. Budiž mu odpuštěno, ty fotky jsou prostě nádherný, pořád je v nich dávka ironie, kontrastu, vtipu.
Čtěte dále…
